Jaká byla tvoje cesta do EY?
Před EY jsem působila jak v soukromé sféře, tak ve slovenské státní správě – na ministerstvech financí a hospodářství. Měla jsem možnost podílet se na předsednictví Radě EU, primárně jsem tam ale přišla, abychom rozhýbali agendu digitální ekonomiky, posunuli podporu výzkumu a vývoje, zvýšili inovační potenciál regionů, zapojili tradiční průmysl a zaváděli nové finanční nástroje. Agendu jsem si přenesla i do Innovation Hub. Zlákala mě sem možnost více se soustředit na konkrétní projekty a dotahovat je rychleji do cíle. Už ve státním jsem mohla spolupracovat s konkrétními firmami a univerzitami, takže přesun do EY bylo takové přirozené vyústění mojí aktivity.
Jak bys přiblížila smysl fungování Innovation Hub?
Zabýváme se třemi hlavními činnostmi. První z nich je Advisory stávajícím i potenciálním klientům. Druhý pilíř je výzkum a vývoj a konečně třetí pilíř – chceme EY profilovat jako think tank, inovačního lídra v regionu. Chceme sledovat nové trendy a sami ty trendy udávat. Průmysl 4.0 vytvořil úplně nový trh, kde je nemyslitelné fungovat bez propojování odvětví. Chceme přinášet studie, jak mohou firmy využitím dostupných technologií zvyšovat svoji přidanou hodnotu, aby si udržely konkurenceschopnost.
Pustí se EY do vlastního výzkumu a vývoje?
Druhý pilíř naší aktivity je pro mě osobně velmi podstatný. Podílíme se na výzkumu a vývoji chytrých produktů. Může to být chytrá lampa v energetice nebo různé nástroje umělé inteligence. Využíváme externí ekosystém, spolupracujeme s univerzitami, startupy, scaleupy nebo etablovanými firmami s inovovaným produktem nebo službou. Pěkný příklad je nedávný Smart Mobility Hackathon. Vítězové, studenti ČVUT, kteří přišli s myšlenkou urychlit nástup do vagonů metra s pomocí světel na nástupištích, získali možnost zapojit se do našeho akceleračního programu. Spolu s partnery vytvoříme takovou radu starších, která se studenty celý projekt vypiluje. Vypracujeme studii proveditelnosti, analýzy trhu, financí a byznys modelu a pomůžeme se zavedením produktu na trh.
Čím se v tomto aspektu Innovation Hub liší od jiných inkubátorů?
Samotná podpora startupů je pro nás jen něco navíc. Řekla bych CSR, protože to považujeme za podstatné pro region i klientelu. Nechceme inkubovat 15 startupů ročně, když najdeme kvalitní specifické projekty, pomůžeme třeba dvěma. Jinak ale coworkingům nebo inkubátorům konkurovat nebudeme. S etablovanými hráči budeme naopak spolupracovat jako mentoři. Základem našich aktivit ve výzkumu a vývoji jsou tradiční klienti EY ve finančnictví nebo průmyslu – automotive, energetice nebo třeba ocelářství. Pomáháme jim adaptovat stávající výrobky a služby na nové trendy. Mám také dobré povědomí o procesech ve veřejném sektoru, tak bych chtěla pomoct i tam.
Lze ve státní správě vůbec inovovat?
Dá se to. Všechno je o mindsetu a i ve státní správě pracuje hodně šikovných lidí. Inovace tu byly kdysi a budou tady i za sto let. Není třeba z toho dělat buzzword. Jen je zapotřebí se adaptovat na nové podmínky. Musí to reflektovat firmy – nikdo by asi před deseti lety neřekl, že se Google stane konkurencí tradičním výrobcům aut – a nic jiného nezbývá ani státní správě, která má samozřejmě svoje specifika. Třeba si při realizaci musíš dát větší pozor na přebírání best practices ze zahraničí. Strategie nefungují univerzálně a doporučení vzešlá z ciziny jsou mnohdy příliš obecná. Dobře se to ukazuje třeba ve Smart Cities.
Jakým způsobem? Jsou naše města chytřejší než jinde?
V EY jsme sestavili Smart City Index. Je to základní nástroj, který by však neměl být vnímán jako bič na města nebo regiony. Nechci ukazovat, že Milán je chytřejší než Bratislava. Každé město je jedinečné, proto se musí hodnotit něco jiného, abychom byli schopni identifikovat příležitosti a přilákat tam investice. V Praze můžeme třeba spočítat dostupné nabíječky pro auta, ale pro Český Krumlov to určitě nebude nejpodstatnější indikátor chytrosti města. Nemluvě o rozdílné situaci třeba ve městech na jihu Itálie a severu Německa. Díky indexu dokážeme upozornit na možnosti a vysvětlit městům přidanou hodnotu. Umíme myšlenku i rozvinout do fáze, kdy ji lze realizovat. Třeba projektem, který bude veřejný sektor financovat z evropských fondů, z půjčky Evropské investiční banky, s pomocí soukromého investora nebo se místní komunita složí na projekt sama. Možností je spousta a Smart City pro mě rozhodně není město plné senzorů.
Jak se k projektům spadajícím třeba pod Smart Cities mohou dostat studenti?
Cest je několik. Inovačně otevřený přístup aplikujeme na firmy i na lidi. Kdokoli má zajímavou myšlenku nebo s námi chce pracovat na pilování myšlenek jiných, ať zavolá nebo napíše. Innovation Hub dnes tvoří základní tým osmi lidí. Naše práce se ale liší projekt od projektu. Na každý projekt si vybíráme experty na region, technologii i sektor. Když budeme řešit třeba autonomous driving v Maďarsku, dáme dohromady tým lidí, kde bude odborník na Maďarsko, na nové technologie, na energetiku, na automotive a na ICT. Takže k Innovation Hub se můžeš dostat třeba přes naše oddělení Advisory, kde se časem staneš odborníkem na určitou oblast. Naše agenda je doopravdy zajímavá a záleží jen na tom, co dotyčný umí a jak si poradí třeba s analýzou nejnovějších technologií a jejich uplatněním v tradičních odvětvích.
Které z odvětví ti je osobně nejbližší? Nedokážu si moc představit, že se vyžíváš třeba ve výrobě aut?
To bys viděl, když dorazím do fabriky. Před univerzitou jsem chodila na gymnázium zaměřené na programování, takže k němu mám taky celkem blízko a po večerech si teď dokonce zkouším něco v Pythonu. Ještě nevím, co z toho bude, ale je potřeba tomu aspoň rámcově rozumět. Těžko ale vybrat jen jeden sektor. Inteligentní průmysl, chytrá města nebo jakkoli to nazveme, jsou nové trhy se spoustou příležitostí. Bez znalostí celé řady odvětví není možné natolik komplexní projekty dělat. Důležité je totiž i to sváření.
