Kurýr s nákupem, který pár minut po závěrečné znělce Branek, bodů, vteřin klepe na vchodové dveře. Energetické tyčinky s podílem hmyzí mouky. Efektivní odbavení cestujících pražského metra s pomocí světelných čidel na perónu. Přehledné srovnání cen letenek na trase Ostrava – Tórshávn. A dalo by se pokračovat klidně až do příštího semestru, protože se startupy se v posledních letech roztrhla síťovka. Kompletní statistiky pro tuzemskou startupovou scénu neexistují, pod označení startup lze totiž zahrnout v podstatě cokoli. Mohou to být známé značky jako Avast, začínající firmy typu Mixit či Rekola nebo garážovka, kterou chystají tvoji spolubydlící na koleji. Někteří se snaží prorazit programováním aplikací, jiní hledají uplatnění ve výrobě nebo v sociálních službách. „Inovace tady prostě byly kdysi a budou i za sto let,“ podotýká k šíři startupového záběru Zuzana Nehajová, která má u nás v EY na starosti Innovation Hub a dodává: „Místo abychom z inovací dělali buzzword, je potřeba se adaptovat na nové podmínky.“
Startupy mají tah na branku, limituje je ale chaos
Jedním z těch důležitých trendů je sílící role startupů při vymýšlení novinek a jejich zavádění na trh. „Oproti velkým organizacím mají startupy výhodu ve své flexibilitě. Co v korporaci trvá několik týdnů nebo měsíců, to tady jde řešit hned. Nebo skoro hned. Nechybí jim tah na branku a nebojí se jít do určitého rizika,“ srovnává Petr Čivrný, Manažer v IT Advisory, a doplňuje, že podstatnou roli hraje těsné zapojení zakladatelů do dění ve firmě.
Co dalšího definuje startup? Když se dáš do řeči s lidmi v EY, tak se shodnou na tom, že důležitým znakem je velký důraz na růst a zvyšování tržního podílu, zatímco zisk startupy tolik netrápí. Zásadním pojítkem je pak absence procesů, která se však pro firmu postupně stává neúnosnou zátěží. V momentě, kdy se podaří zkrotit chaos, mění se startup ve standardní společnost i podle Radka Šumpíka, Senior manažera v Auditu: „Při přeměně nejde tolik o obrat, ani o kulturu ve firmě – na mladé a nadšené lidi lze často narazit i v korporacích. Firma prostě natolik vyroste, že musí zavést kontrolní mechanismy, najmout segmentové manažery a rozšířit management.“ Stručně řečeno, když zakladatelé řeší všechno od vývoje produktu přes rozvoj byznysu až po účetnictví a administrativu, jedná se pořád o startup, což dokládá i Lucie Říhová, Partnerka v Daních: „U klasických klientů se bavíme s účetními nebo finančním ředitelem. Když jednáme se startupy, musíme daňovou problematiku vysvětlit programátorovi, který to celé založil a drží v chodu.“
Od nápadu k fungující službě nebo výrobku je zatraceně daleko
Přerod v etablovanou firmu je mnohdy bolestivý a ne všichni ho zvládnou. Úskalí na startupy ale čeká celá řada ještě před tím, než na přeměnu mohou vůbec pomyslet. Dostáváme se tím k roli, kterou čím dál častěji obsazuje EY. „Setkáváme se převážně s firmami, které svou myšlenku staví z větší či menší části na technologiích,“ vysvětluje Petr Čivrný a pokračuje: „Prvotní nápad a technologické provedení mají startupy velmi silné. Mnohem horší to je se vším ostatním.“ Tím ostatním jsou myšleny nedostatky v prodeji sebe sama a produktu, řízení firmy, daňových a účetních povinnostech a další regulaci. „Jsme schopní do startupu kdykoli vstoupit jako externí poradci, takoví mentoři, a pomoct zkrotit ten tvrdý punk, co jim začíná přerůstat přes hlavu,“ doplňuje Petr Čivrný.
V začátcích spolupráce bývají častým problémem daně a účetnictví. „Klasicky se startupy řešíme DPH a srážkové daně. Soustředí se na technologickou stránku projektu a nemají kapacitu si ohlídat, že jim v cizině vznikla stálá provozovna. Startup si sám správně DPH v Indii nenastaví, uvádí příklad Lucie Říhová. A jak firma roste, tak se ke slovu postupně dostávají i naši auditoři nebo třeba odborníci na transakce. Radek Šumpík k tomu podotýká: „Začínáme drobnými projekty a postupně si pěstujeme klienty. Obvykle se nám podaří startup přesvědčit o přidané hodnotě našich rad a oni se pak na nás sami obracejí s dalšími otázkami.“
Startupy jsou kratochvíle, která nás baví
K navázání prvního kontaktu nám velmi dobře slouží odborné konference nebo soutěže typu EY Začínající podnikatel roku. Čím dál častěji se na nás nicméně obracejí stávající klienti, kteří sami vyrostli v investory a shánějí nezávislé informace o startupech, jež plánují koupit. Mimo jiné je na tom krásně vidět, jak jsme přispěli k postavení životaschopného byznysu.
Startupy nejsou gró našeho byznysu, ale jejich význam postupně sílí – určitě do té míry, že už se nejedná o pouhé zpestření klasického consultingu. Petr Čivrný odhaduje, že prací pro startupy tráví přibližně dvacet procent svého času. „Původně jsem se k nim dostal přes standardní projekty a narůstá to. Startupy mají něco do sebe. Při projektech panuje uvolněnější atmosféra, lidi u klienta jsou ze své práce nadšení a přenášejí to i na tebe.“ Stejným způsobem si spolupráci pochvaluje i Radek Šumpík: „Ve většině případů se jedná o fakt zajímavé projekty, které mají i globální potenciál. Startupisté jsou z Prahy nebo Brna schopní oslovit zákazníky po celém světě a podílejí se na šíření dobrého jména české ekonomiky. Je velmi povzbuzující a motivující pracovat na projektech pro české firmy, které se i přes velmi tvrdou konkurenci dokázaly prosadit ve světě.
Poslední rovinou naší spolupráce se startupy je pak pragmatismus. “Díky těmto projektům si neustále rozšiřujeme svoje inovační know-how, které pak dokážeme použít při poradenství klientům v tradičním byznysu,“ uzavírá Zuzana Nehajová s tím, že impulz z projektu se startupem může ovlivnit i způsob, jakým v EY pracujeme. Pak je to teprve win-win pro všechny.
