„Když budete příliš direktivní, odeženete zkušené zaměstnance,“ říká guru lídrů Martin Konečný

Na poslední Prosecco & Learn přednášku roku 2020 jsme pozvali Martina Konečného, který radí lídrům, jak vést lidi. Používá k tomu klasifikaci čtyř stylů vedení, která se může hodit každému. A to nejen v pracovním životě, ale i v tom osobním: styly vedení se projevují třeba i při nakupování dárků. Přečti si, co jsme si z přednášky odnesli a jak nebýt šéfem na zabití.

Běžně se před Vánoci potkáváme na terase se svařákem, ale teď nám musí stačit videohovor na dálku. Na deváté přednášce Prosecco & Learn Situační leadership nám Martin Konečný prozradil tajemství vedení lidí.

Martin si založil vlastní konzultantskou firmu MK Consuting, ve které radí manažerům a šéfům. I vysoce postavení lidé totiž potřebují rady, aby zvládli práci se svými zaměstnanci. A znalost leadershipu se nehodí jenom hlavounům velkých firem, ale i úplným juniorům. Lépe pak pojmenuješ, co ti v práci vyhovuje a co naopak ne, konečně pochopíš svého šéfa a znalosti navíc uplatníš třeba i doma. A to se hodí.

Čtyři styly vedení

Jako správný odborník vychází Martin z dobré klasifikace. Vedení druhých a rozhodování rozděluje do čtyř různých stylů:

  1. direktivní styl, kdy rozhoduješ podle vlastní vůle,
  2. konzultativní styl, kdy se při rozhodnutí zajímáš o nápady druhých,
  3. konsensuální styl, ve kterém k rozhodnutí využiješ hlasování,
  4. a delegativní styl, kdy rozhodnutí úplně necháš na druhých.

Každý ze stylů v sobě skrývá výhody i nebezpečí. A dobrý lídr musí tyhle styly používat všechny. O jejich použití by ale neměla rozhodovat hozená koruna, ale spíš zvážení okolností. Martin při tom upozorňuje na ty nejdůležitější situační faktory:

  • zkušenosti (Mám kolem sebe pro rozhodnutí zkušené lidi?),
  • schopnosti (Mám kolem sebe pro rozhodnutí schopné lidi?),
  • zralost (Mám kolem sebe zralé lidi?),
  • seniorita (Mám kolem sebe seniorní, nebo juniorní lidi?),
  • motivace (Jsou lidi kolem mě motivovaní?),
  • čas (Kolik času na rozhodnutí mám?),
  • důležitost (Jak zásadní je tohle rozhodnutí?),
  • náročnost (Jak náročné je tohle rozhodnutí?),
  • důsledky (Jaké jsou z rozhodnutí důsledky?),
  • nebo frekvence (Jak často tohle budu rozhodovat?).

Pojď se podívat blíž na to, kdy který styl použít a jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Při vedení totiž musíš najít ten správný balanc.

Direktivní styl: protože jsem to řekl

Při direktivním stylu jsi prostě boss v pravém slova smyslu: rozhodneš se podle vlastního vědomí a svědomí. Musíš k tomu být nejenom asertivní (nejspíš budeš dělat i nepopulární rozhodnutí), ale i dostatečně zkušený, abys rozhodoval co nejlépe.

Tenhle styl je skvělý, když vedeš tým juniorů. Ti totiž často potřebují a uvítají vedení. Občas je to prostě potřeba: šéfové, kteří jsou málo direktivní, ztrácí autoritu. Direktivní musíš taky být, když ti na rozhodnutí zbývá málo času. Třeba když svět zničehonic zasáhla pandemie a ty musíš rozhodnout, co tvoje firma právě teď udělá.

Když ale direktivní styl užíváš častěji, než je zdrávo, zaděláváš si na problémy. Odháníš od sebe zkušené a seniorní lidi, kteří se na rozhodování chtějí podílet také. Může pak docházet k tomu, že se ti ve firmě budou točit zaměstnanci jako na kolotoči. Kromě toho všechnu moc centralizuješ na sebe a kvůli tomu můžeš vyhořet. Zaměstnanci ti kvůli sebemenšímu rozhodnutí volají ve dne v noci, o víkendu i o dovolené. A to fakt nechceš.

Konzultativní styl: co si o tom myslíte?

Při konzultativním stylu se obracíš na druhé a zajímáš se o jejich názor nebo nápad. Přitom máš ale pořád moc ve svých rukou a držíš si právo veta.

Konzultaci určitě využij, když máš v týmu šikovné lidi, kteří ale ještě nejsou příliš zkušení. Ti uvítají, že je zapojuješ do rozhodnutí. Aby z nich vyrůstali ještě lepší konzultanti, musíš pravidelně posilovat jejich schopnosti. Otevři jim tedy příležitosti k rozvoji.

Když lidi o názor žádáš, musíš jim pak opravdu naslouchat. A pozor taky na to, abys nakonec příliš často nerozhodoval podle svého. Lidé by se tak mohli cítit demotivovaní z toho, že reálně žádnou rozhodovací moc nemají.

Konsensuální styl: pojďme o tom hlasovat

Na hlasování se můžeš spolehnout, když máš tým plný zkušených a seniorních lidí. Posílíš tím jejich motivaci, protože dáš na jejich názor. Už si neříkají: nahoře si zase něco vymysleli.

Při hlasování lidé spolurozhodují, proto je ideální hlasovat třeba při nastavování pravidel. Lidé snáz dodržují pravidla, která si sami nastaví. Kdybys jim třeba direktivně zakázal používat mobil, vnímali by to jako šikanu. Ale když si to sami odhlasují, vědí, proč si to zakázali.

Nevýhodou přílišného hlasování je, že je drahé a dlouho trvá. Často se hlasuje několik dní a tím zabíráš kapacitu svých zaměstnanců, za kterou musíš zaplatit. Ti také můžou mít špatný pocit, že se pořád akorát o něčem hlasuje, diskutuje a stále mají plný kalendář.

Delegativní styl: rozhodni ty

Při delegativním stylu dáš svou moc do rukou druhých. Je ale potřeba, aby byli velmi zkušení a oddaní firmě. Když třeba potřebuješ vymyslet obchodní plán na další rok, můžeš to přenechat třeba obchodnímu řediteli.

Tenhle styl se hodí, když do firmy nabíráš top talenty z oboru, kterým můžeš důvěřovat. Za dobře vykonanou práci pak své zaměstnance nezapomeň ocenit. Sám si delegací uvolňuješ ruce třeba pro to, aby ses soustředil na expanzi do zahraničí. A chráníš se tím před vyhořením. Celá firma totiž nevisí jenom na tobě, a to je velmi příjemný pocit.

Stejně jako u ostatních stylů si zaděláš na problémy, když to s delegací přeženeš: zaměstnanci můžou získat pocit, že se zbavuješ povinností a sám o ničem rozhodnout nechceš. Musíš jim dobře vysvětlit nejenom, co přesně se po nich chce, ale i proč necháváš takové důležité rozhodnutí na nich.

Lídrem při nakupování vánočních dárků

Martin nám na závěr ukázal, jak jsou vůdčí styly vidět i v běžném životě – třeba u nakupování dárků na Vánoce:

  • direktivní styl jde vidět, když lidé druhým prostě koupí to, o čem si sami myslí, že je pro ně nejlepší (nedělala to třeba tvoje tetička, když ti jako dítěti kupovala hračky, které ti přišly úplně mimo?),
  • jako konzultativní styl fungují dopisy Ježíškovi,
  • u konsenzuálního stylu se rozhoduje hlasováním, třeba když sourozenci vybírají dárek rodičům a hlasují v sharované Google tabulce,
  • a u delegativního stylu prostě dáš druhému peníze a necháš ho, ať si dárek koupí sám,.

Jestli chceš o vedení druhých vědět ještě víc, Martin doporučuje TED přednášku od Itaye Talgrama o tom, jak dirigenti vedou svoje orchestry. Nebo přes svátky koukni na super film Moneyball s Bradem Pittem z prostředí baseballu.

Vedení druhých nevypadá snadno, co? S dobrou znalostí čtyř vůdčích stylů jsi ale o krok blíž k úspěchu. Sleduj další přednášky Prosecco & Learn a objev víc chytrých tipů od chytrých lidí. Pozvánky hledej v sekci Potkej se s námi nebo na našem Facebooku.

Prosecco & Learn #9

Sandra Jirásková

Recruitment manager

Máš zájem o newsletter plný inspirace?