Ján Baniar (29) vystudoval slovenské právo a v EY působí od roku 2019, kdy se ze Slovenska přestěhoval do Prahy. Pracuje v týmu Daní a postupně se vypracoval na pozici Senior konzultanta. Specializuje se na daň z příjmu právnických osob a tzv. due diligence neboli investiční prověrky. V roce 2024 strávil půl roku na pracovním pobytu v americké pobočce EY v New Yorku.
Ještě než se pustíme do tvých zážitků z pobytu v New Yorku, představil bys tým, ve kterém v EY pracuješ?
Pracuju v daňovém oddělení v rámci českého EY, které je hodně rozsáhlé. Pokrýváme kompletní spektrum daní v Česku a máme spoustu různých pododdělení. Máme tým pro daň z příjmů fyzických osob, imigrační oddělení nebo tým DPH. Ten největší tým řeší daně z příjmů právnických osob. Já jsem z jeho části, kde pomáháme klientům s mezinárodními aspekty zdaňování, připravujeme investiční prověrky nebo například konzultujeme vybrané aspekty skupinových struktur z hlediska daní.
V roce 2024 jsi strávil půl roku pracovním pobytem v americkém EY v New Yorku. Jak ses k této příležitosti dostal?
Začalo to už první den, kdy jsem nastoupil do EY. V rámci induction weeku na jedné prezentaci padlo, že když se budeme snažit a bude to dávat smysl po pracovní stránce, můžeme strávit půl roku prací v New Yorku. Do této představy jsem se zamiloval a vytyčil jsem si ji jako svůj pracovní cíl. Jelikož pocházím ze slovenského maloměsta, přišla mi motivující a zároveň zábavná představa, že bych pracoval v globální společnosti sídlící v mrakodrapu v New Yorku.
A opravdu se ti sen splnil! Jak ses k tomu dopracoval?
Od začátku práce jsem se každý půlrok na tuto možnost ptal při feedbackové schůzce s counselorem, což je v podstatě můj přímý nadřízený a mentor, který mi pomáhá v kariérním růstu. Když už jsem byl dostatečně seniorní a měl jsem pocit, že všechny podmínky pro pobyt v New Yorku splňuju, ještě víc jsem přidal a povedlo se.
Výhled, který si Honza užíval z kanceláře.
Jaké jsi měl z New Yorku první dojmy?
Už když jsem první den přijel na hotel, nevěřil jsem tomu, co se kolem mě děje. Jeden den jsem si zabalil kufry a druhý den najednou chodím po New Yorku a žiju úplně jiný život. To je úplně jiný pocit, než když člověk jede na pár týdnů na dovolenou. Mým cílem bylo si pobyt maximálně užít, abych po návratu nelitoval. A s tímhle mindsetem jsem půlrok v New Yorku začal.
Jaký byl tvůj první pracovní den?
Přiletěl jsem o víkendu a první pracovní den mě čekal hned v pondělí. Dorazil jsem na adresu, kde stály dva obří zhruba padesátipatrové mrakodrapy. To mě ohromilo stejně jako vybavení kanceláří. Všude sharing desky, které si člověk rezervoval, běžně na stole tři monitory, standing desky, spousta zasedaček, kanceláří. A když jsem si uvařil kávu v kuchyňce, odkud byl výhled na Empire State Building a Madison Square Garden, tak to byl hodně intenzivní zážitek. Je to hodně těžko popsatelný pocit, když se o něco čtyři roky snažíš a ono se to vyplní.
Jak se tvá práce v americkém EY lišila od práce v českém EY?
Samotná práce se nelišila prakticky vůbec. Řešil jsem podobné daňové úlohy jako v Česku. Hlavní rozdíl byl, že zatímco v Česku jsem měl oporu velkého daňového týmu, v USA jsem byl za Českou republiku sám. Byl jsem součástí takzvaného Eastern European Business Group, což je oddělení, které řeší daně pro americké firmy, které mají v Česku a okolních zemích své projekty.
Mrakodrapy, kde sídlí newyorská pobočka EY a kde Honza pracoval.
Byla to oproti Česku náročná práce?
Ano i ne. Projektů nebylo tolik jako v Česku, takže jsem měl menší workload. Ale tím, že jsem byl samostatná jednotka, nemohl už jsem jen tak jít na konzultace s jinými českými daňaři. Neměl jsem tu žádného kolegu, kterého bych si mohl odchytit na chodbě a české daně s ním probrat. Můj nadřízený byl partner z EY Maďarsko, takže ani on samotný do české daňové legislativy tolik neviděl. Musel jsem spoustu situací a metodik sám studovat a zjišťovat, což mě velmi posunulo.
Navázal jsi v New Yorku nějaké užitečné kontakty?
Hodně! Spousta projektů měla zahraniční přesah, takže jsem získal nejen tunu informací o tom, jak funguje daňová legislativa v jiných zemích, ale taky jsem poznal spoustu zahraničních kolegů. Když teď třeba v Česku řeším projekt související s britskou legislativou, vím, že se můžu obrátit na kolegu, se kterým jsem se při pobytu seznámil, a nemusím to řešit přes někoho, s kým nemám žádný vztah. Taky se každý čtvrtek organizovaly takzvané desk drinky. Měli jsme e-mailový chain, ve kterém bylo asi 200 lidí, a vždy někdo navrhl bar, ve kterém jsme se potkali a poznali i neformálně.
Pracoval jsi z kanceláře, nebo ze svého amerického bytu?
Ze začátku jsme byli s šéfem domluvení tak, že mám být čtyři dny v kanceláři a v pátek můžu pracovat z domu. Po měsíci mi řekl, že kvalita mých výstupů je super, a můžu mít flexibilnější režim. Ale stejně jsem do kanceláře chodil, rád jsem se potkával s kolegy a networkoval. Plus ty kanceláře byly prostě ohromné. Rád vzpomínám třeba na to, jak zrovna probíhalo zatmění slunce – s kolegy jsme vyjeli do nejvyšších pater mrakodrapu a pozorovali ho.
Honza s kolegy z amerického EY.
Co tě překvapilo na americké byznysové kultuře?
Americký přístup k byznysu je úplně jiný než u nás. Bylo to hodně vidět na amerických manažerech, partnerech i klientech. Všichni se umí prodat a je to vidět na small talku, proaktivitě i péči o vzájemný vztah s klientem.
Jaké nejsilnější zážitky jsi během pobytu prožil?
Hned na začátku pobytu jsem řešil projekt pro jednu z amerických sportovních federací. Projekt měl český element, takže jsme si hned v mé první pracovní pondělí volali s jejich globálním daňovým ředitelem. Takhle velkolepý start jsem nečekal.
Z těch osobnějších zážitků rád zmíním okolí mého přiděleného bytu, který byl ve finančním districtu poblíž Hudson River a Battery Parku. Nic krásnějšího než tamní západy slunce jsem dosud neviděl. A z těch dobrodružnějších chvil musím zmínit zemětřesení, které přišlo zrovna, když jsem ze začátku pobytu řešil administrativu v bance. Lidé pobíhali po okolí a řešili, co se děje. Naštěstí to bylo jen slabé zemětřesení.
Newyorské západy slunce Honza nezapomene.
Jaký projekt, na kterém jsi v USA pracoval, ti nejvíc utkvěl v paměti?
Měli jsme projekt pro jeden z největších audiovizuálních mediálních domů na světě. Tato společnost zrovna kupovala jedno české vydavatelství a bylo to hodně intenzivní. Klient byl náročný a chtěl mít vše co nejdřív. Většina projektů ale takhle hektická nebyla, spousta z nich se týkala běžných daňových procesů, které jsem řešil už v Česku.
Co ti pracovní pobyt v New Yorku nejvíc dal?
Díky tomu, že jsem měl víc zodpovědnosti, jsem do české daňové legislativy pronikl ještě hlouběji. Po profesní stránce jsem se posouval rychleji, než jsem čekal. Poznal jsem mraky nových lidí, inspiroval jsem se tím, jak efektivně se v USA dělá byznys, a hlavně jsem si splnil dlouholetý sen.
Měl jsi během pobytu čas cestovat?
Měl jsem štěstí, že během mého pobytu bylo několik amerických státních svátků. Takže třeba o Labor day víkendu jsme jeli na výlet do Washingtonu. Den nezávislosti jsme využili k cestě do Miami, kde jsme si půjčili auto a projeli se do Key Westu, což je nejjižnější bod USA. Velkou část cesty tam jedeš po dálnici, která je ze všech stran obklopena oceánem a celkově má to místo zajímavý dovolenkový vibe. A taky jsme na otočku navštívili NASA v Orlandu.
A na závěr ještě jedna obecná otázka. Co tě na práci v EY nejvíc baví?
Na práci v daňovém týmu mě baví ta rozmanitost. Žádná transakce není stejná, protože každá společnost je jiná, liší se její byznys a práce není monotónní. Člověk má před sebou stále nové challenge. No a samozřejmě si hodně cením toho, že mě v EY vyslali do USA.
V EY máš i další možnosti, jak vycestovat do zahraničních poboček. Třeba Andrea v rámci Mobility Programu navštívila Brazílii. Přečti si s ní rozhovor.
