Vojto, jsi součástí týmu Automotive & Mobility. Co přesně je náplní tohohle oddělení?
Pomáháme v českém i evropském automobilového sektoru zlepšovat výkonnost firem, ať už jde o výrobce, importéry nebo samotné dealery. Radíme jim ohledně práce se zákazníky, s vývojem nových produktů a služeb a jejich zaváděním na trh, s řízením distribuční sítě a podobně. První projekty pro automobilové firmy jsme začali řešit už tak deset let zpátky, což je dlouhá doba, abychom se dnes v oboru perfektně orientovali.
A jak dlouho už jsi v týmu ty?
V EY už jsem čtyři a půl roku, přišel jsem hned po dokončení bakaláře. Vystudoval jsem na University of New York in Prague obor Business administration, který mi dal základy marketingu, financí, managementu a podobně. V EY jsem pak začal na juniorní pozici a teď jsem Senior konzultant. Po dvou letech v EY jsem se vrátil do školy, abych si dokončil inženýra. Studuji CEMS International Management na VŠE a právě dodělávám diplomku. Takže práce a škola se dá v EY určitě v pohodě skloubit.
Auta mám rád, byl jsem se podívat na F1 v Singapuru
Proč sis vybral zrovna tuhle práci?
Lákal mě consulting a EY mi přišlo nejatraktivnější z velké čtyřky. Navíc jsem se mohl dopředu pobavit s kamarádem, který tu pracoval. Řekl mi, jak to v EY chodí a na jakých projektech se pracuje. To se mi líbilo. Tehdy ještě tým Automotive neexistoval, začínal jsem v týmu, který se zaměřoval na consulting v retailu a customer sektoru. Během mého působení vznikl tým Automotive & Mobility a já jsem tam přešel. Auta mám rád, je to můj koníček. Dokonce jsem se byl podívat na závod Formule 1 v Singapuru. Navíc to odvětví mi přijde zajímavé, teď se tam děje hodně změn.
Jaké změny máš na mysli?
Změn je víc, jednou z těch hlavních je elektromobilita, která už se rozhoupává i v Česku. Kromě toho jde o přechod k digitálním službám. Automobilky už se nezaměřují jen na auta jako taková, ale chtějí taky zajistit, aby se zákazníkovi líp nakupovalo třeba i online. Pak jde o sdílení dopravních prostředků. Procházíme velkou změnou z klasického modelu, kdy člověk vlastnil auto, až po stav, kdy ho ve velkém městě třeba už mít ani nemusí a jen si ho půjčuje. A další z těch velkých změn je autonomní řízení.
Zkoumáme, nad čím přemýšlí zákazník, než si koupí elektromobil
Na jakých projektech jste v týmu v poslední době pracovali?
Začnu elektromobilitou, která je určitě zajímavá. Automobilovým firmám z Česka a z Evropy pomáháme se zaváděním elektroaut na trh a s tím, jak je vůbec prodávat. Musí pro ně totiž například upravit showroomy, změnit práci se zákazníky, připravit distribuční síť a zajistit řadu dalších aktivit. Pomáháme tak třeba definovat cestu zákazníka: od toho, čím prochází zákazník, který nad koupí elektromobilu začne přemýšlet, až po stav, kdy už elektromobil má a potřebuje o něj pečovat. V průběhu celého procesu si totiž s výrobcem utváří vztah. Další náš projekt se pak věnoval samotným prodejcům aut neboli dealerům.
Předpokládám, že i dealeři pomáhají vytvářet vztah se značkou. Co jste pro ně dělali?
Ano, je to tak. Jsou důležitou součástí řetězce: automobilka vyrobí auto, to převezme importér v dané zemi a dealer ho pak prodá zákazníkovi. Automobilky si uvědomují, že potřebují dealery podporovat, protože právě dealeři jsou ti, kteří koncovému zákazníkovi auta prodávají.
My jsme například pomáhali s tréninkem dealerů. Vyvíjíme program, který je vzdělává, zlepšuje jejich schopnosti a také je učí se zákazníky lépe pracovat. Abychom jim mohli co nejlépe poradit, jezdíme za dealery osobně a pozorujeme, kde by se mohli zlepšit. Pak jim předáváme know-how třeba ohledně finančního řízení podniku, prodeje, náboru nových lidí a pomáháme jim s dalšími business procesy.
Taky jsme se podíleli na zavedení online platformy, pomocí které automobilka dealerům snadno a zajímavě předá informace o nových modelech. Dealeři totiž potřebují velmi dobře znát svoje zboží, a to i když jde o žhavou novinku.
Zájemce kdysi musel jet daleko, aby se na auto vůbec podíval. Teď už si může objednat testovací jízdu tak, že mu auto přijede až k domovu
Co ještě jste řešili?
Třeba tzv. pop-upy a city story. V minulosti byly prodejny koncentrovány zpravidla do méně husté sítě velkých showroomu, aby se do nich vešlo velké množství aut a zákazník si je mohl na místě prohlédnout. To ale taky znamenalo, že zákazník pak musel přejet celé město nebo i okres, aby se do showroomu dostal. To se teď hodně mění. Svému automobilovému klientovi pomáháme vytvořit síť pop-upů a city storu, tedy menších prodejen, kde je jen jedno nebo dvě auta a na zbytek se zákazník může podívat třeba přes tablet nebo jiný digitální nástroj. Tyto prodejny jsou sice menší, ale zato mnohem blíž zákazníkům, pro které je tedy celý zážitek pohodlnější.
Auta se navíc začínají prodávat online. V minulosti se auta nabízela klasicky přes reklamu třeba na billboardu nebo v novinách. Dnes si zákazník v první řadě vybírá na webu, kde taky porovnává cenové nabídky. Pomáhali jsme třeba definovat koncept, aby si zákazník mohl objednat testovací jízdu online a nemusel kvůli tomu nikam daleko. Někteří dealeři mu auto dokonce dovezou až před dům.
Co tě na téhle práci nejvíc baví?
Určitě rozmanitost, protože projekty se hodně mění a moc se nestává, že by člověk zůstal dlouhodobě jenom u jednoho. Dostávám se ke spoustě věcem, pořád se učím něco nového, což je super, protože se rozvíjím. A rozhodně se nenudím.
Jak se na takových projektech vlastně postupuje?
Záleží projekt od projektu, ale vždycky je důležitý vztah s klientem. Snažíme se být s nimi často v kontaktu a být k dispozici kdykoliv, kdy potřebují pomoct. Obecně se začíná projektovým zadáním. V něm se píše, čeho konkrétního by klient chtěl docílit. Pak mu předložíme nabídku, ve které popíšeme, jak bychom na projektu pracovali. Při začátku spolupráce, děláme úvodní kick off meeting s klientem, kde se bavíme třeba i o tom, jak budou vypadat mezivýstupy. Pak sbíráme data, děláme například analýzu trhu. Zkoumáme, jaké jsou trendy v ostatních zemích, mezi zákazníky nebo třeba mezi ostatními automobilovými firmami. Následně pracujeme na projektu, účastníme se statusových schůzek, kde práci s klientem pravidelně posouváme dál a připravujeme projektové výstupy.
Junioři můžou projekty klidně vést, pokud budou chtít
Jakou roli má ve vašem týmu junior?
Škála práce, co u nás junior může dělat, je relativně velká. Záleží na jeho iniciativě nebo třeba na specifickém know-how, které má a které se u některého projektu může hodit. Když chce, může jen zpracovávat úkoly. Třeba analyzuje data nebo navrhne konkrétní koncept tréninku dealerů. A pokud má zájem a drive, může být v denní komunikaci s klientem a projekt třeba i klidně vést. Pokaždé ale bude mít k ruce někoho seniornějšího, kdo mu bude pomáhat. Nemusí se tedy bát, že bychom ho hodili do vody.
Vojto, a co by měl mít člověk, kterého tahle práce zaujala a chtěl by ji dělat taky?
Je potřeba, aby člověk měl proaktivní přístup k práci, přirozený drive a byl ochotný převzít si zodpovědnost nad odevzdanými výstupy. Měl by se taky zajímat o obor jako takový a chuť učit se nové věci. Kromě toho je potřeba být pracovitý, protože práce je u nás hodně.
Pracovní den zpravidla začíná kolem deváté a končí kolem šesté, ale když si něco potřebuješ zařídit během dne, klidně můžeš. Akorát si pak samozřejmě musíš dodělat, co máš. Co se týče vzdělání, na oboru až tak nezáleží. V týmu máme jak lidi, kteří studovali přímo automobilové inženýrství na ČVUT, tak lidi z obecných ekonomických oborů nebo ty, kteří vystudovali sociální vědy. Náš tým ale není pouze pro zaryté automobilové nadšence. V rámci projektů řešíme celou řadu dalších cool témat napříč businessovým světem. Zároveň rozhodně neplatí, že když jde o automotive, tak máme v týmu pouze kluky, jak by si někdo třeba mohl myslet – holky tvoří u nás v týmu nedílnou součást. 😊
Láká tě práce v oddělení Automotive & Mobility? Mrkni na otevřené juniorní pozice, jestli sem zrovna nabíráme.
Pokud tě o tomhle týmu zajímá víc, nenech si ujít podcast se Zdendou Duškem.
A jestli nemáš plány na večer, Vojta ti doporučuje super seriál o F1 na Netflixu Drive to Survive.