Vojtěch Bouřil (23) je studentem magisterského programu Zdanění a daňová politika na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je nejmladším členem Komory daňových poradců v Česku, jejich kvalifikační zkoušky složil ve věku 22 let. Během studia absolvoval dvoutýdenní stáž v EY a v době psaní rozhovoru byl zrovna na studijním pobytu na Texas McCombs School of Business v USA.
Vojto, jak tě napadlo přihlásit se na zkoušky daňového poradce?
Studuju obor Zdanění a daňová politika na VŠE, který mě hodně baví a chci se mu věnovat i pracovně, takže mi to dávalo smysl. Všude jsem slyšel, že zkouška u Komory daňových poradců člověka profesně hodně posune a pomůže mu prosadit se. Jedinou podmínkou k přihlášení byl hotový bakalář, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. A ono to vyšlo.
Věděl jsi před přihlášením, že když to klapne, budeš oficiálně nejmladší člen Komory daňových poradců v Česku?
Nevěděl. S tím jsem do toho nešel, chtěl jsem mít hlavně zkoušku hotovou. Ale každopádně je to fajn bonus.
Jak se tvá příprava na zkoušku lišila oproti zkouškám na výšce?
Je to o dost obsáhlejší než jakákoliv zkouška na VŠE. Probíhá ve dvou dnech a obsahuje složitější výpočty, než které po nás chtějí na škole. Příklady v testu simulují situace se skutečnými klienty a ty musíš přijít na to, jak jim daň vypočítat, aby je vyšla co nejvýhodněji. Na test jsem se učil soustavně čtyři měsíce. Nejvíc času jsem strávil počítáním příkladů ze sborníků, které Komora daňových poradců vydává.
Máš ze zkoušky nějaký zážitek, na který nezapomeneš?
Ty zkoušky se oba dny píšou 5 hodin. Nejdelší zkouška, kterou jsem do té doby zažil, byla maturita z matematiky, která trvala 2 hodiny a už tak mi dala zabrat. Zajímavé je, že test obsahuje jen 4 příklady, ale jsou tak komplexní, že i za těch 5 hodin má spousta lidí problém je stihnout. Přemýšlet takhle dlouho v kuse je fakt náročné, navíc dva dny po sobě. Zážitek to byl intenzivní.
Co bys doporučil budoucím daňovým poradcům, kteří si na zkoušku u Komory dělají zálusk?
Hlavně se zkoušky nebát, věnovat jí čas a člověku se to vrátí. Já do toho šel s tím, že to zkusím, a když to nevyjde, tak to bude alespoň cenná zkušenost. Platí tu pořekadlo, že cesta je cíl – už samotná příprava na zkoušku mě totiž profesně obrovsky posunula. A taky je dobré pamatovat, že stejně jako u každé jiné zkoušky je to částečně o štěstí.
Změnilo se pro tebe něco, když se z tebe teď oficiálně stal daňový poradce?
Hned po zkoušce se mi přes seznam daňových poradců začaly ozývat různé společnosti, které se mnou chtěly navázat spolupráci. Tím se mi potvrdilo, že tahle zkouška má v našem oboru váhu. Zároveň jsem si na sebe trochu ušil bič, protože když jsem teď daňový poradce, tak se ode mě ve škole očekává, že už všechno musím vědět. Takže když něco nevím, připadám si blbě. Ale samozřejmě všechny zákony a předpisy si zpaměti nepamatuje žádný daňový poradce.
Daňové poradenství se může laikovi zdát jako nudný obor. Na tobě vidím, že tě hodně baví. Čím si tě získalo?
Nejvíc mě na tom baví různorodost. Když člověk pracuje s daněmi odlišných klientů, tak nakoukne pod pokličku různých oborů – jednou je to výrobní firma, jindy třeba restaurace. Každý klient je úplně jiný a člověk se tak stále učí něco nového. Proto se chci daňovému poradenství profesně věnovat i po škole.
Krátce po absolvování zkoušky jsi se přes školu dostal na dvoutýdenní stáž v EY. Co všechno jsi dělal?
Byl jsem pomocná ruka v oddělení daně z příjmů právnických osob. Pomáhal jsem kolegům třeba s dohledáváním údajů ve starých smlouvách nebo s tvorbou prezentací. Každý úkol jsme spolu konzultovali, což bylo super.
Co ti stáž v EY nejvíc dala?
Nejpřínosnější pro mě bylo vidět, jak taková firma funguje. Dřív jsem pracoval jen v menší účetní kanceláři a stáž v EY pro mě byla první zkušenost s korporátním prostředím, které se mi dost zalíbilo. Líbí se mi, že má EY pobočky po celém světě a člověk se dostane k zajímavým mezinárodním zakázkám. V budoucnu bych se jako daňový poradce mezinárodnímu sektoru rád věnoval.
Teď jsi na studijním pobytu v USA a za pár měsíců se vracíš domů do Česka. Jaké máš plány?
Na konci stáže v EY jsem dostal nabídku na part time pozici juniorního daňového konzultanta, což jsem samozřejmě přijal. Takže po návratu do Česka si dám týden oddych na aklimatizaci a hned potom nastoupím do EY. Zároveň jsem ale pořád student, takže nesmím usnout na vavřínech, abych školu úspěšně dotáhl. Bude výzva to zkombinovat, ale moc se těším.
Vojta má pravdu. K mezinárodním projektům se v EY opravdu dostaneš. Koukni třeba na rozhovor s konzultantkou Terezou, která tři měsíce hltala nové zkušenosti ve Spojených Arabských Emirátech.
A jestli tě zajímá víc o tom, co děláme v Daních, poslechni si podcast s naší kolegyní Luckou Říhovou.
